Něco o kortikoidech

článek ze serveru www.lupusinky.estranky.cz

Glukokortikoidy, kortikoidy:

říká se jim někdy stresové hormony, jsou vyplavovány v org. při stresu (stres je myšleno nějaká velká změna z klidového stavu - třeba velká fyzická námaha, psychický výkon, infekční onemocnění...atd...) a pomáhají jej zvládat
jsou to hormony, které vznikají v kůře nadledvin (což je párový orgán, který sedí jako čepice na horním polu obou našich ledvin). Vylučované hormony nadledvinami (kromě jiných) se jmenují kortizol a kortikosteron.

Jejich účinky v těle:

obecně by se dalo říci, že zasahují do metabolismu (tuků,cukrů i bílkovin), mají účinek protizánětlivý (silný) ale i imunosupresivní (utlumující imunitu, speciálním způsobem) - tlumí tedy přehnané reakce imunity jako celku, využívá se toho při alergiích, autoimunitě, ale i u léčení nádorů, když se potřebuje pro léčbu utlumit obrana organismu.
Naše léky, které užíváme - jsou vlastně synteticky vyrobené látky, které napodobují strukturu přírodních hormonů a v mnoha případech ještě vylepšují jejich působení speciální chemickou úpravou.Utlumují ale vlastní tvorbu těchto hormonů v těle,což se ale dá zvládnout opatrným zacházením s jejich dávkováním a hlavně precizním postupem při vysazování těchto léků.

Většinou se předepisuje:

Prednizon (látka prednison, která se musí potom v těle ještě v játrech upravit na prednisolon, který je plně účinný)
Medrol (látka metylprednisolon, která je už skoro přímo účinná, nemusí se ztrácet dlouhý čas její úpravou v těle /probíhá jen malá úprava v játrech a taky v ledvinách/ a ještě obsahuje navíc skupinu Metyl-Ch3, která zesiluje účinek tohoto kortikoidu - hlavně v plicích, kůži a ledvinách!
existují i jiné kortikoidy - třeba Dexametazon a Fortekortin, ale ty mají zase jinou molekulu a jinou oblast působení, v léčbě by se používat neměly často, jen výjimečně, protože se hodně shromažďují v těle a jejich vylučování je jiné...

Takže shrnuto: Medrol účinkuje dřív, má vyšší účinnost ve tkáních a je i silnější. U Medrolu existuje ještě i vodný roztok, který se používá při infusích (Solu-medrol), který je velmi účinný a doporučuje se potom pokračovat v užívání ústy (perorálně) lékem se stejnou molekulou, což je Medrol
U Prednizonu roztok neexistuje, takže tato výhoda odpadá.

Co je ještě důležité vědět:

1. Medrol je silnější než Prednizon, může se ho vlastně užívat méně při stejném účinku na tkáně (4mg Medrolu odpovídá 5mg Prednizonu, 16mg Medrolu odpovídá 20mg Prednizonu)
2. Medrol - metyprednisolon - má méně nežádoucích účinků - hlavně v oblasti zadržování vody (otoky ve tváři a šíji), vyplavování iontů z těla, nedělá tolik přibývání na váze. Nežádoucím účinkům kortikoidů a jejich předcházení se budeme věnovat později na této stránce.
3. Existuje větší škála možností pro dávkování Medrolu: tabletky Medrolu existují po 4,16,32,64 i 100mg... Proto nejsnáze se najde lepší dávka pro pacienta, protože se tablety nemusí půlit a experimentovat s dávkováním. U Prednizonu existují pouze tablety 5 a 20mg....takže se většinou dává plošně bud moc nebo málo a nese to s sebou vyšší nebezpečí nežádoucích účinků pro pacienta.
4. Při předpokladu dlouhodobého užívání kortikoidů u nějaké nemoci se má vždy uvažovat v prvé řadě o Medrolu, protože méně poškozuje pacienta a je účinnější.
5. info o Medrolu: https://www.lekarna.cz/medrol-16mg-50x16mg-b-tablety-1/
6. info o Prednisonu: https://www.lekarna.cz/prednison-5leciva-20x5mg-tablety/
7. Medrol nemůže být podán dětem, neboť není pro pediatrickou indikaci (podávání dětem) u nás v ČR registrován

Které dávky kortikoidů jsou nízné, střední, vysoké?

Nežádoucí účinky glukokortikoidů v těle:

oblast žaludku:

protože kortikoidy mohou snížit obranyschopnost sliznice žaludku, hrozí riziko žaludečních a dvanácterníkových vředů, hlavně když užíváte ještě navíc i léky proti bolesti - NSA (ibuprofen atd...) tak se tento efekt sčítá!
Je nutné vědět: pokud užíváte kortikoidy a v minulosti jste měli vředy, ihned na to upozorněte lékaře a máte právo na šetrnější lék proti bolesti - například Celebrex nebo Movalis které snižují riziko, že se vředy vrátí a vy můžete dále užívat kortikoidy beze strachu a ještě mít poměrně účinný lék proti bolesti.
Co dělat proti bolesti žaludku a prevenci vředů?
preventivně užívat tak zvané ochranné léky na žaludeční sliznici: jmenují se různě, ale hlavním zástupcem je omeprazol - HELICID a jiné
Mini-rada:Když ten lék užijete při večerním užívání léků, ráno už bude jejich dobrá hladina připravená na ochranu, protože ráno se kortikoidy užívají v jediné ranní dávce...

oblast metabolismu tuků:

hlavně velké dávky kortikoidů mohou zamíchat pořádkem mezi tuky a způsobit větší tendenci k aterosklerose, tuky se při ev.ztloustnutí ukládají více na břiše a trošku mohou hubnout nohy...
Co dělat: dieta s menším obsahem tuků to spraví, hlavně pozor na takzvané "skryté tuky".v mase,salámech a tak...,
nechat si měřit u lékaře hodnoty tuků v krvi (nejen cholesterol, ale i HDL,LDL a vLDL hodnoty, které dají obrázek celkového hospodaření s tuky v těle...)

oblast očí:

kortikoidy také někdy mohou zvýšit nitrooční tlak a urychlit některé procesy v oku - může vzniknout tendence k zelenému nebo šedému zákalu, ale při pravidelných kontrolách na očním se riziko minimalizuje.
Co dělat: chodit na oční kontroly alespon 1x za rok preventivně

oblast metabolismu cukrů:

zase hlavně větší dávky kortikoidů udělají paseku mezi cukry a někdy se může stát, že se zvýší hladina cukrů v krvi a lékař napíše : tendence ke streoidnímu diabetu ( to je druh cukrovky způsobený užíváním větších dávek kortikoidů)
Kolísání hladin cukrů v těle se projevuje obvykle větším hladem.
Co dělat: když se dávky kortikoidů sníží, většinou se stav upraví -zvýšený cukr v krvi (glykemie)klesne, hlad nás tolik nemučí..., a my mezitím omezíme cukry ve stravě, koupíme si nějaké umělé sladidlo, jíme častěji a malé dávky -5-6x denně, můžeme zařdit i potravní doplňky, které snižují -respektive stabilizují -cukr v krvi.

oblast vzhledu:

někdy se stane, že člověk na vysokých dávkách kortikodů začne otékat v obličeji a sílí mu hlavně horní polovina těla( šíje, ruce ).....teda podle mých zkušeností hlavně po Prednisonu, já měla i 64mg Medrolu delší dobu a nikdy jsem nepřibrala ani se nezměnila v obličeji...)Tomu otoku v obličeji se říká "měsičkovitý obličej" a zase se snížením dávek pomine.Z kulatého měsíčku se stane srpeček.... Voda, zadržená v těle -ten otok, preferuje oblicej a horni cast trupu, ale také břicho - hlavně zase jeho dolní část. Tyto stavy jsou způsobeny zadržováním vody v těle,velmi malý podíl mají opravdové tuky a stav se upraví,až Vám lékaři po zlepšení stavu sníží dávky kortikoidů.
Co dělat: je lepší žádat raději Medrol, u něj se to většinou nestává, právě proto, že nezadržuje tolik vody v těle.

oblast tlaku krve:

...může se někdy mírně zvýšit nebo kolísá!!!!
Co dělat: u lékaře Vám pravidelně tlak měří a trvalejší změny tlaku jsou spojeny taky spíš s vysokými dávkami kortikoidů, takže se není potřeba znepokojovat...Kdyby neklesal, lékař předepíše léky na zvýšený tlak.

snížení hladiny kalia (draslíku K) v krvi - hypokalemie:

Co dělat: nechat si u lékaře měřit kalium - draslík v krvi (stačí jednou za půlrok...třeba) a poctivě dodávat kalium do těla ( hodně ho obsahují merunky - kompotované i sušené, banány, ovoce obecně (hlavně sušené!) a luštěniny a zelenina. Dodávání kalia ale dělat pod kontrolou, protože nedostatek i nadbytek kalia jsou nebezpečné pro srdíčko. Nic se nemá přehánět.

oblast nálad:

můžou nastat sklony k depresím nebo střídání nálad, předrážděnost nebo naopak apatie, méně časté jsou euforie...poměrně časté zase poruchy spánku!
Co dělat: KLIDNĚ SE SVĚŘIT LÉKAŘI, protože KAŽDÝ OBVODNÍ LÉKAŘ MÁ MOŽNOST NAPSAT ANTIDEPRESIVA A POKUD TO NEBUDETE CHTÍT ŘEŠIT PRÁŠKAMA VĚZTE, ŽE SE ZASE SITUACE UKLIDNÍ, AŽ SE NEMOC DOSTANE POD KONTROLU A DÁVKY SE MOHOU SNÍŽIT A BUDE ZASE DOBŘE...

oblast různých změn na těle:

strie (zvýšená jemnost kůže a rozvolńování vaziva v kůži), akne, potíže se šlachami (zase z důvodu zvýšení křehkosti vaziva...pozor v tomto případě na rychlé starty a tím pádem Achilovu šlachu!), hirsutismus (zvýšený růst chloupků....ale taky to s sebou nese zlepšení kvality vlasů). Takže všechno zlé může být zároveň pro něco dobré... Jemnost kůže se projevuje také častým tvořením modřin i po velmi malém podnětu

oblast kostí - OSTEOPOROSA!

Kortikoidy při těch všech funkcích, které mají ve smyslu plus pro nás (účinky proti zánětu a zběsilé imunitě ...) v těle také mají některé funkce minus: třeba že zabraňují efektivnímu vstřebávání vápníku - Ca do těla a ve vysokých dávkách mohou i způsobit vylučování vápníku - Ca z kostí.
Proto je při dlouhodobém užívání hlavně středních a vyšších dávek kortikoidů zvýšené riziko vzniku OSTEOPOROSY, hlavně u pacientů, kteří už předtím /před začátkem léčky kortikoidy../ neměli kostní hmotu v pořádku a hustotota jejich kostí nebyla dobrá...To se dá vyšetřit DENZITOMETRII.
Když užíváte kortikoidy, mělo by denzitometrické vyšetření vašeho ošetřujícího lékaře VELMI zajímat!
Co dělat: informovat se o stavu vašich kostí - metoda se jmenuje DENZITOMETRIE (jinak se osteoporosa zjistit nedá), preventivně užívat vápník Ca (nejlépe spolu s Zn -zinek a Mg -hořčík a taky vitamínem D- ten je v kapkách), jíst kvalitní jídlo s vápníkem a taky SE POHYBOVAT!!!

oblast infekce:

protože kortikoidy na jedné straně utlumují imunitu jako celek, tak na druhé straně můžou propuknout infekce snadněji a mohou být i maskované (protože "ostraha" organismu není prostě bdělá)...proto nepodceňujte jakékoli "jinakosti" ve vašem těle a vždy hlaste lékaři, který o vás pečuje, že se něco děje.
Dobré je se soustředit na:
močové cesty (pálení a řezání při močení)
dýchací cesty
dásně a zuby
kožní infekce a opary

Takže na závěr slova jedné paní docentky jako shrnutí:

Kortikoidy nejsou nebezpečné léky s mnoha nežádoucími účinky, ale jsou to život zachranující léky a mnoha nemocným život zlepšující, kortikoidy mohou velmi pomáhat, když to "s nimi umíme". V rukou lékaře, který se kortikoidů bojí a neumí s nimi zacházet, se stávají nebezpečnou zbraní...ale kdo dodržuje pravidla správné léčby, jsou mu kortikoidy velmi ku pomoci.

Ta pravidla jsou:

• když dlouhodobě kortikoidy, tak Medrol
• Při užívání se bojuje proti vzniku nežádoucích účinků a průběžně se kontrolují oblasti jejich možného vzniku - něco dělá lékař na kontrole a něco můžeme sami (viz odstavce Co dělat?).
• Dávkování se upravuje podle laboratorních hodnot a stavu pacienta "na míru".
• Velmi vhodné je takzvané "střídavé"dávkování - střídat vyšší a nižší dávky, poskytne se tím možnost zareagovat nadledvinám, aby se taky podílely na výrobě kortikoidů...
• Kortikoidy se vysazují velmi postupně, nikdy naráz - existují speciální schemata snižování dávek...hlavně POMALU!
• Při infekcích a ev.operacích (stresové situace) se musí zvýšit přechodně dávky kortikoidů, protože tělo samo nezareaguje na stres ....nezapomeňte, že tělo má utlumenou vlastní tvorbu hormonů nadledvinek právě podáváním léků s obsahem kortikoidů.